…Vystartovat se svými psy na 1000km představuje už samo o sobě dost velké odhodlání. Tyto dlouhé závody mají svoje kouzlo, protože jedete krajinou, kde dlouhé hodiny nepotkáte živáčka a srdce se vám svírá úzkostí z pohledu do nekonečnosti. Jindy se nemůžete nadechnout, protože vám vichr strhává vzduch od úst a ruce mrznou, až se chcete zakousnout do věže saní. Prožijete si tu šílenou bolest jak fyzickou, tak psychickou, protože jste tu ponecháni své hlavě na pospas. Zažijete si zde ale i sounáležitost se svými psy a společnou snahu překonat nástrahy. Poznáte zde skutečné povahy psů a naleznete v některých psech doposud nepoznané kvality. Někdy se povede závod dokončit a někdy ne. O to tady vlastně ani nejde. Tady jde o to, že si to můžete prožít a být tady! Vždy je důležité dokázat vyhodnotit situaci, a uznat že to dál prostě nejde! Pokud se do cíle dostanete, tak je to sice fajn, ale vždy to nemusí přinášet pocit euforie. Může to také přinést pocit smutku, protože přijde otázka: „ A co teď?“. Ono na tom asi něco bude, když se říká, že
„cesta je cíl“!